Městská knihovna v Kostelci nad Orlicí
Počátky veřejné knihovny v Kostelci nad Orlicí lze spatřit v roce 1854. Myšlenku na její zřízení podpořil továrník Josef Seykora, který tomuto zařízení do začátku věnoval značnou peněžní částku. Z té doby se zachoval katalog knihovny, v němž je zaneseno 334 titulů rozdělených do pěti kategorií, tj. na spisy náboženské, básně, zábavné spisy, spisy pro mládež, vědecké a prostonárodní. V čítárně knihovny bylo vyloženo 27 titulů novin a časopisů.
1854, Kostelec nad Orlicí, Soupis literatury obecní knihovny v Kostelci nad Orlicí z roku 1854
Systematický rozvoj knihovní sítě nastal až se vznikem Vzdělávacího, později Okresního osvětového sboru (OOS) v roce 1906. Při svém vzniku si sbor stanovil za úkol, aby ještě koncem toho roku byla otevřena veřejná knihovna a čítárna, která měla být na paměť padesátého výročí úmrtí K. H. Borovského pojmenována Havlíčkova. Na činnost knihovny OOS uvolnil 600 K, měly být nakupovány zachovalé knihy z antikvariátů. Dohled nad knihovnou prováděl čtyřčlenný knihovnický odbor zvolený 20. dubna 1907. Z následujícího přehledu je zřejmé, že šiřiteli osvěty byli převážně vesničtí učitelé. Přenosná veřejná knihovna byla zřízena v Libli, o pomoc při zřízení veřejné knihovny požádal OOS v tomto roce učitelský sbor v Česticích. V prosinci 1908 byla zakoupena první a druhá lidová knihovnička od B. Kočího v hodnotě 320 K. Jedna byla předána obci Libel (knihovna poprvé otevřena 8. března 1908) a druhá Česticím, která zahájila činnost 15. března toho roku. OOS se obrátil na veřejnost s výzvou o darování přečtených kvalitních knih. Výzva byla uveřejněna v časopisech Posel z Podhoří, Hlas venkova a Osvěta lidu.
Neustálé těžkosti oddalovaly otevření veřejné knihovny Okresního osvětového sboru v Kostelci nad Orlicí. Čítárna byla otevřena za podpory městské rady v Kostelci nad Orlicí teprve 26. února 1911 (vedle této čítárny a knihovny fungovala zde obecná knihovna), ve zdejším okrsku bylo umístěno 15 přenosných knihovniček. V Sudslavi byla knihovnička umístěna u učitele Josefa Václavů, v Česticích u řídícího učitele Pazourka, v Kosteleckých Horkách u starosty Josefa Prokopa, v Kostelci nad Orlicí – Skále u pokladníka Švába, v Kostelecké Lhotě u učitele Josefa Ešpandera, v Libli u řídícího učitele Josefa Pejše, v Ličně u učitele Kodýtka, v Nové Vsi u učitele Martínka, v Prorubech u učitele Koutníka, v Hřibinách u Anny Koťanové, ve Velké Skrovnici u řídícího učitele Josefa Čižinského, v Synkově u rolníka Václava Plašila, v Tutlekách u Františka Petrláka, ve Voděradech u řídícího učitele Matějky a ve Žďáře nad Orlicí u řídícího učitele Václava Macháčka. Těchto patnáct knihovniček obsahovalo 825 svazků, každý čtenář si vypůjčil v průměru asi deset knih. Během roku 1910 byly umístěny další čtyři knihovničky v hodnotě 624 K u Václava Ondráčka v Koldíně, u mlynáře Josefa Fikejse ve Velké Ledské, Josefa Kapuciána v Lípě a poslední v Šachově.
Se vznikem Československa bylo nutné upravit činnost některých veřejně prospěšných zařízení. To se týkalo i veřejného knihovnictví, neboť „veřejné knihovny byly důležitým a zhusta jediným prostředkem, z něhož občanstvo mohlo čerpati vzdělání.“ Podle zákona č. 607 Sb. Z 22. července 1919, o veřejných knihovnách, byly obce povinny zříditi do konce prosince 1920 vlastní veřejné knihovny a ze svého rozpočtu hradit jejich provoz v hodnotě nejméně 60 haléřů na osobu ročně, zákonem byly stanoveny nejnižší roční přírůstky v rozsahu 50 vázaných svazků, dále musela být zvolena knihovní rada. Na činnost knihoven dohlížel „státní instruktor knihovnický“ ustanovený při Ministerstvu školství a národní osvěty (dále MŠANO). Při konstituování veřejné knihovny Městský úřad v Kostelci nad Orlicí vyzval místní spolky vlastnící knihovny k jejich předání veřejné lidové knihovně. Zdejší Katolická jednota toto zamítla. Předseda jednoty mu v dopise z 3. března 1920 sdělil, že jejich knihovna plní svou funkci již přes 25 let a on sám není oprávněn s knihami volně disponovat. Předsedou knihovní rady obecní knihovny v Kostelci nad Orlicí v roce 1920 se stal František Granát, jednatelem a zároveň knihovníkem Antonín Güttner. Okresní osvětový sbor byl povinen předat správu své knihovny (celkem 501 svazků) do rukou města. V roce 1921 se v knihovně nacházelo 339 svazků a 92 titulů novin a časopisů, roku 1922 již 501 svazků a knihovnu svou návštěvou poctilo 289 čtenářů, kteří si vypůjčili celkem 2 474 knih. Roční příjem knihovny představoval 2 989,68 Kč, výdaje dosáhly stejné výše. Nejvíce se zaplatilo za běžný provoz zařízení – 1 938,28 Kč, 500 Kč byla roční odměna knihovníkova, 305,40 Kč stála vazba a oprava knih a za 178 Kč se nakoupily nové knihy. Město mělo již od roku 1920 knihovně přispívat zákonnou částkou nejméně 3 012 Kč ročně, avšak jak se zjistilo při kontrole v roce 1923, nečinilo tak. Na tuto skutečnost upozornil v říjnu 1923 státní knihovnický instruktor, který seznal, že obecní úřad nejenže nevyplatil povinný příspěvek v patřičné výši 3 005,40 Kč, ale dokonce jeho největší díl si zadržel jako náhradu nájemného za místnost. Proto obec musela knihovně uhradit, oč byla zkrácena mylným výkladem zákona, a na příště vyplácet tento příspěvek ve smyslu zákona č. 212 Sb. Z 9. června 1921 v hotovosti pokladníku knihovní rady. Již v roce 1931 se měla čítárna přemístit do novostavby městské spořitelny, avšak ta nebyla v té době ještě dostavěna, a proto musela dosud sídlit v provizorní místnosti. V tomto roce leželo v regálech veřejné knihovny 1 849 svazků, 207 čtenářům bylo zapůjčeno 3 698 knih. Knihovní rada pracovala ve složení předseda František Granát, ředitel reálky, pokladník Karel Marek, drogista, jednatel Antonín Güttner, učitel v. v., knihovník Alois Felcman, ředitel obecné a měšťanské chlapecké školy, a člen rady Jan Andrle, obchodník.
Okresní osvětový sbor zřídil 26. září 1940 okresní knihovní radu v Kostelci nad Orlicí. Jejím vedením byl pověřen Václav Beneš, řídící učitel v Tutlekách, jednatelkou a knihovnicí se stala Miroslava Hrušková, učitelka v Kostelci nad Orlicí Na Skále, pokladníkem Jan Janský, učitel v Kostelci nad Orlicí, členy výboru Josef Lanta, profesor reálky, a Bedřich Moravec, řídící učitel v Kostelecké Lhotě. Podle usnesení OOS měla být spojena Okresní Drtinova knihovna s Okresní putovní knihovnou, která byla prozatím umístěna v nevytápěné místnosti městského muzea v Kostelci nad Orlicí a MŠANO bylo požádáno o finanční příspěvek na její správu a činnost. V roce 1941 zaslalo příspěvek 660 K a knihy za 1 115 K. Revize obou knihoven byla provedena v létě 1942, v Drtinově knihovně chybělo 105 knih, velmi poškozené nebo neúplné svazky byly vyřazeny, cenzurou označené závadné tituly zaslány Okresnímu úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Putovní skříňky (celkem 17) byly prohlédnuty, opraveny poškozené zámky, knihovna byla přestěhována do školy Na Skále. Avšak během čtrnácti dnů byla škola Na Skále přestěhována i s knihovnou do budovy reálného gymnázia, na konci prázdnin 1942 se knihovna opět stěhovala zpět do nevytápěné a vlhké místnosti v městském muzeu. Všichni knihovníci veřejných knihoven obdrželi seznamy knih okresní knihovny. Knihovnu finančně podporovala také Okresní hospodářská záložna a Městská spořitelna. Výnosem MŠANO z 20. srpna 1943 byl zaveden úřad referenta obecních knihoven, který vyřizoval veškeré spisy týkající se veřejného knihovnictví. Referentem obecních knihoven byl jmenován Antonín Svoboda, učitel z Vysokého Mýta, do jehož rukou museli všichni členové knihovní rady složit slib.
interiér knihovny v budově MNV na Palackého náměstí (ze soukromého archivu)
Dne 11. dubna 1974 byla ustanovena knihovní rada státní doplňovací knihovny v Rychnově nad Kněžnou, jejímž předsedou se stal MUDr. Karel Klícha, místopředsedou Josef Mojžíš, předseda ORO a farář církve Československé ve Vamberku, jednatelem Ladislav Škop, okresní knihovní inspektor, knihovnicí Miroslava Hrušková, řídící učitelka skalecké školy v Kostelci nad Orlicí. Okresní doplňovací knihovna v Kostelci nad Orlicí Na Skále musela být podle nařízení Ministerstva školství a osvěty ze dne 2. září 1946 přestěhována do Rychnova nad Kněžnou, ale nebyly pro ni zajištěny žádné odpovídající místnosti, a navíc byla vykázána z místnosti ve škole Na Skále. Bylo konstatováno, že celá knihovna je zapůjčena již druhým rokem do pohraniční oblasti žamberského okresu, a protože již byly v těchto okresech zřízeny doplňovací knihovny, měla by se pro slabý zájem čtenářů vrátit na své stanoviště do Rychnova.
Ještě v roce 1954 bylo umístění lidové knihovny v Kostelci nad Orlicí velmi nevyhovující, proto osvětová beseda žádala uvolnění dvou velkých místností v administrativní budově a skladu nábytku Jednoty. Po uvolnění Rabštejna vojenskou posádkou měla být na podzim 1954 přestěhována do dvou místností na Rabštejně. Odtud se přestěhovala koncem roku 1958 do prostor MNV. Zájem o služby knihovny stoupal, v tomto roce měla již 700 čtenářů a 20 000 svazků. Vedoucí knihovny byla Anna Nováková. V roce 1965 leželo v regálech knihovny 9 000 svazků.
Do listopadu 1995 sídlila knihovna v prostorách městského úřadu, odkud se přestěhovala do nové budovy v Krupkově ulici čp. 1154, jejíž dveře se veřejnosti otevřely 1. prosince 1995. Logo pro knihovnu vytvořil Vladimír Komárek, který vystavoval v Kostelci nad Orlicí svá díla v galerii kavárny Růže i v knihovně, besedoval se čtenáři a rád sem zajížděl za svými přáteli.
Budova knihovny v Krupkově ulici čp. 1154
V roce 2001 registrovala zdejší knihovna 1 067 stálých čtenářů, navštívilo ji 10 811 zájemců, jimž bylo zapůjčeno 41 353 knih. Čtenáři měli k dispozici 32 861 svazků, 62 titulů novin a časopisů. Do knihovny docházejí také zrakově postižení spoluobčané, kteří využívají možnost zápůjček zvukových knih prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Provoz knihovny a nákup knih je hrazen z rozpočtu města, další finance z grantů padly na rozvoj informatiky. V souvislosti se zřízením internetového pracoviště nabídla Městská knihovna v Kostelci nad Orlicí od března2002 základní proškolení v práci s osobním počítačem (PC) a sítí internet. V tomto roce byly uživatelům k dispozici tři PC napojené na internet. Městská knihovna v Kostelci z pověření Ministerstva kultury metodicky řídí a finančně zabezpečuje 22 obecních knihoven. V současné době má veřejná knihovna pět zaměstnanců na plný úvazek a jednoho na poloviční. Zajišťuje knihovnické, bibliografické a informační služby, provozuje výstavní síň, poskytuje kulturní a vzdělávací služby.
Ředitelé městské knihovny:
Ludmila Kopecká (1968-1978)
Jiřina Vrbová (1978-1979)
Lenka Libotovská (1979-1981)
Milada Jelínková (1981-2002)
Iva Havlová (2002-dosud)
Kostelecká knihovna má svůj podíl na společenském a kulturním životu města. Připravuje literární pořady, výstavy umělců a besedy s význačnými osobnostmi kulturního světa.
Citace z knihy:
Odborná revize: PhDr. Jaroslav Šůla, CSc. ; Redakční spolupráce: Jan Martinec, Ing. Kamil Zdrálek ; použitý text: svazek druhý, strany 824-826, autorka příspěvku: Ludmila Štěpánová
